Cenné svědectví nám podal železničář, nyní již v důchodu, který nám napsal: ,,Velice mne ranilo, když jsem si přečetl, že někdo z Bystřice p. H. chce dát výpravní budovu nádraží zbourat. Celá léta se neopravovala, ale přesto náklady na její vyspravení by nyní nebyly tak vysoké.“
Pamatuji si dobu, kdy se nádraží v Bystřici p. H. stavělo. Pracoval tam tehdy holešovský Okresní stavební podnik pod vedením pana Aloise Němčíka. Škoda, že tento pán nedávno zemřel, mohl nám ledacos zajímavého říct. Terén byl původně v rovině a pamatuji, jak se bagrem uměle hloubila prohlubeň, aby k hale mohlo být uděláno asi deset velice širokých schodů z krásného kvalitního materiálu. Dnes by chtěli spíše asi bezbariérový přístup (ten je z levé strany – pozn. aut.), ale tehdy byla schodiště velkou módou. Byl jsem přímo u toho, když byly dovezeny jednotlivé keramické části, které dávali dohromady a viděl jsem pana akademického malíře Jaroslava Blažka, jak na oné keramické stěně pracoval. Stál nahoře na nějakém snad lešení a když jsem přišel, právě hloubil nějakým nástrojem dlouhou rýhu, o které nám řekl náš nadřízený, že má znázorňovat koleje (Dnes již víme od syna umělce, akad. soch. Michala Blažka, že rýha neznázorňuje koleje, nýbrž průrvu, ze které vyvěrá zázračný pramen na nedalekém sv. Hostýně. To ovšem v době vzniku dílu ani v pozdějších dobách v socialistickém státě nemohlo být nikde uvedeno – pozn. aut.).
Vím, že i v době svého vzniku byla tato keramická stěna velice nákladná, její zhotovení stálo spoustu peněz. Pamatuji si i na slavnostní odhalení této nové budovy. Všichni přítomní stáli na krásném schodišti, úplně nahoře byl ministr dopravy a ten na konci slavnosti přestříhl pásku, která byla natažená po celé šířce schodiště.
Bylo by opravdu škoda budovu bourat. Vím, že v 1. patře její levé části jsou dva luxusní byty 1. kategorie a vedle dílna, která je plná nářadí pro opravy železničních zařízení. Kam by to všechno chtěli přestěhovat, kdyby budovu zrušili? Nahoře je také velká místnost,kde jsme mívali školení. Také je velká škoda, že před 1-2 lety byla úplně bezdůvodně zbourána původní historická budova, která se nacházela na jiném místě, směrem k továrně TON, kde jsou dodnes zachovány koleje. Původně se totiž uvažovalo o tom, že trať z Bystřice p. H. povede jiným směrem, do Hranic a nikoliv do Valašského Meziříčí.,, Děkuji autorovi za pozoruhodný příspěvek a dodávám k němu: o okolnostech vzniku nádraží a slavnostním otevření někdy v roce 1970 ještě budeme bádat v kronice města Bystřice pod Hostýnem, která je uložená v kroměřížském archívu. Vdova po umělci, 89 letá Hana Blažková nám sdělila, že ona sama se slavnostního otevření nádraží v Bystřici p. H. neúčastnila, ale vzpomněla si, že jí manžel vyprávěl, že v Bystřici v den zahájení provozu nádraží slyšel hrát hudební soubor, který se jmenoval Viola da gamba. Uvidíme, jestli o něm i o jiných detailech slavnostního aktu nalezneme v kronice města Bystřice p. H. nějaké informace.